Literatura ŽIJE!


 

 

 


O PROJEKTU

Projekt se zrodil v hlavách dvou studentek Lepařova gymnázia prokrastinujících nad studiem dějin umění. Jejich prvotním cílem, podníceným uměním 20. století, bylo šíření literatury, ale nakonec zašly ještě dál: Co kdyby daly možnost neznámým pisálkům svá díla zveřejnit? A tak vznikl projekt Literatura žije.

 

Cílem projektu je poskytnout nadějným autorům své práce prezentovat a zároveň si poslechnout konstruktivní kritiku publika. V plánu je taktéž almanach, jenž by všechna díla obsahoval.

 


O ŠUPLÍKU

Pokud zavítáte do čtenářského koutku Knihovny Václava Čtvrtka v Jičíně  nebo do útulného prostoru knihovny Lepařova gymnázia, možná Váš pohled utkví na modré krabici polepené kolážemi. Třeba si i všimnete výrazného nápisu Šuplík.



To je Šuplík. Váš Šuplík. Ten, ve kterém ukrýváte svá díla, která jste ukázali pouze svým nejbližším, nebo možná ani těm ne, možná si své opus magnum necháváte sami pro sebe a ví o něm pouze umělecký kout Vaší duše. A nyní i  Váš Šuplík.

 

Je to Šuplík všech autorů, všech, kteří píší, ona třináctá komnata plná tajemství. A naším úkolem je Šuplík otevřít a dát možnost Vaší umělecké stránce se projevit.


JAK NA TO?


1) Vložte své dílo
(próza, poezie, drama) do obálky.
Chcete-li, zanechte na sebe kontakt a instrukce.

2) Najděte Šuplík
v Jičíně!
viz mapa

3) Seberte odvahu
a vhoďte dílo
do Šuplíku.

4) Sledujte aktuální
dění a čtení
viz aktuálně


Milí spisovatelé,

popadněte své práce – ať jsou prozaické, poetické, dramatické či všechno dohromady – zapečeťte je v obálce a připište na sebe kontakt (jméno a příjmení, e-mailová adresa nebo telefonní číslo), nebo naopak nepište nic, pokud hodláte zůstat v anonymitě. Přiložit můžete i vaše přání a instrukce – chcete si své dílo přečíst sami? Nebo máte nějaké speciální požadavky? Napište je!

Najděte v Jičíně Šuplík (viz O Šuplíku), seberte odvahu a vhoďte obálku do Šuplíku. A poté si počkejte na literární čtení.

 


Drazí milovníci literatury,

doražte na literární čtení, kde bude příležitost si poslechnout neznámé a dříve neslyšené. Můžete hodnotit, můžete kritizovat, můžete pouze sedět, poslouchat a nechat se unášet na vlnách literatury.


PODPORA

Projekt vznikl za oficiální podpory Knihovny Václava Čtvrtka v Jičíně a neoficiální podpory Lepařova gymnázia v Jičíně.



AKTUÁLNĚ


Druhé čtení se blíží!
Milí čtenáři i autoři,   náš Šuplík je znovu plný! To znamená, že se znovu sejdeme nad díly, která se v Šuplíku objevila. Druhé Čtení ze Šuplíku se uskuteční 24. 2. 2018 v 18:00, opět v prostorách Židovské školy v Jičíně. Těšíme se na vás!
První čtení: 18. 11. 2017, 18:00 | Židovská čp. 100, Jičín
Přijďte si poslechnout literární díla autorů, kteří se zapojili do pravidelného projektu Literatura žije! Večer věnovaný literatuře a diskuzi nad texty, které jste jinde zatím neslyšeli. Přijďte poslouchat a dát zpětnou vazbu regionálním autorům. KDY: 18. 11. 2017 v 18 hodin KDE: Židovská čp. 100, Jičín VSTUPNÉ DOBROVOLNÉ


KONTAKT

literatura-jicin@email.cz | +420 736 710 925

Valentýna Šatrová a Thi Thao Vo (Anička)

 

 

V případě otázek se neváhejte obrátit přímo na nás.

Je možné nám napsat na náš e-mail nebo nás kontaktovat přes telefon – vaše dotazy rády zodpovíme.

Pokud máte nějaké speciální instrukce nebo přání (jak zacházet s vaším textem, chcete si ho přečíst sami…) rozhodně se nebojte nám napsat!

Jestliže byste se na našem projektu chtěli podílet nějakým jiným způsobem, máte pro nás nějaké tipy a návrhy – i v tomto případě jsme otevřeny komunikaci.



DÍLA ZE ŠUPLÍKU


Da capo al fine – Eliška Václavíková
Vidí toho slepci opravdu méně než ostatní? Kolik karet můžeš ztratit, abys byl stále schopný hrát? Kde končí koleje? A jak rozeznáme vzpomínku od tupé ozvěny, která se odráží od stěn naší prázdné hlavy? To všechno byly zdánlivě nesouvisející otázky, na které jsem rozhodně nemyslel toho osudného podzimního rána, když jsem spěchal do nové práce.
ČEKÁNÍ – K.
Sedím v prázdné třídě obklopena lidmi, avšak tentokrát se necítím tak úplně sama. Sedím v prázdné třídě se zavřenýma očima, pozoruji lidi, jak řeší nedůležité věci. Sedím v prázdné třídě a užívám si posledních měsíců, protože potom se tyhle nesmysly zase promění v nesmysly jiné. Sedím v prázdné třídě a lidé se mračí, co bude s námi všemi, až tenhle den
Malá noční můra – Lenka Jenčková
Některé začátky jsou nevítané a nevyhnutelné zároveň. Podobně jako konce přicházejí v pravý včas, ale nikomu se tím nezavděčí. Sluneční paprsky polily zápraží a oči zesláblé zimou jim těžko přivykaly. Za tak ostrého světla si uvědomoval přepracovanost, která byla v jeho tváři ztvárněná hlubokými vráskami a nedala se smazat ani ze strnulého, bezcitného výrazu. Mezi prsty svíral
Měl jsem sen – anonym
Měl jsem sen a měl jsem cíl tančit v kruhu plném víl tančit po nebeské pláni kde by náhle, znenadání otevřel se celý svět a ukázal se lidstva věk a hned by zmizel, v nekonečnu a hned by zmizel v prázdnotě a zanechal mě v samotě. Chtěl jsem poznat cizí kraje chtěl jsem prožít svůj kus ráje kde jméno
Kdo mu bude zazlívat, že vzdá hold kráse světa? – anonym
Chtěla bych pojmout celý svět celičký v jeho kráse i s chybami I s krutostí I se smutkem I s bolestí I s nevšímavostí Protože v tom krutém smutném bolestném nevšímavém světě Jsou duše které žijí a milují a chtějí pojmout celý svět celičký v jeho kráse i s chybami Tak jako já
Nejde to být dobrým – píseň Anny Mázorové
Text a překlad písně Anny Mázorové.       You´re dancing on the floor, Everybody is mad, You´re dancing on my soul, You´re dancing on my head. And it hurts, it hurts when you´re dancing on my head. What´s wrong? What´s wrong, baby. Maybe I´m not perfect for you… Now carres me on my collarbones,
Nová trnková – anonym
Očekávání spokojenosti. Mysl zase utíká do krajin, krajností. Zase v té chvíli nepřítomná. On to nevidí, nepomůže, neudrží mě tady. Uvnitř se to brání a bouří, trhá sebou, trhá sebe. Vím, musím něco, cokoli, teď! Útěk. V polích fouká. Stromy tančí holými kostmi, žebra trčící nad lesem. Modré očí napíchnuté na ostnech trnky. Namísto pláče. Půda obrácená